Domácí procvičování může navazovat na konkrétní doporučení z terapie, nemusí ale připomínat další vyučovací hodinu. Jeho délku i podobu je vhodné přizpůsobit dítěti a domluvenému plánu péče.
Krátce a častěji
Krátké soustředěné bloky lze snáze zařadit do běžného dne. Přesnou délku a počet opakování vždy přizpůsobte věku dítěte, jeho pozornosti a cíli terapie. Skončete dřív, než se z procvičování stane boj.
Připojte cvičení k běžnému rituálu
Vyberte chvíli, která se opakuje: po čištění zubů, před čtením nebo během cesty autem. Pomáhá, když dítě ví, co přijde a kdy aktivita skončí. Materiály mějte připravené na jednom místě.
Oceňte snahu, ne jen správný výsledek
Nový pohyb nebo hláska se učí postupně. Všímejte si pozornosti, vytrvalosti a malého zlepšení. Pokud dítě daný úkol opakovaně nezvládá, netlačte na něj a proberte obtíž při další terapii. Možná potřebuje jiný mezikrok.
Držte se domluveného postupu
Videa a tipy na internetu mohou působit lákavě, ale ne každé cvičení je vhodné pro každou obtíž. Procvičujte především to, co bylo vybráno při terapii, a průběžně sdílejte, jak se vám doma daří.
Text slouží jako obecná orientace a nenahrazuje individuální vyšetření.
← Zpět na všechny články